|
|
UKIP a FPÖ, komparativní analýza stranického euroskepticismu
Nováčková, Kateřina ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu euroskepticismu politických stran krajně pravicových stran. Usiluje o teoretické vymezení konceptu euroskepticismu a na základě typologií stranického euroskepticismu o rozpracování teoretického rámce, který bude využit k empirickému výzkumu Strany nezávislosti spojeného království a Svobodné strany Rakouska v období 2009-2014. Snaží se výzkumem volebních programů stran určit o jaký typ euroskepticismu se u obou stran jedná a postihnout rozdíly mezi nimi.
|
|
|
Categorization of Eurosceptic political parties in Slovakia and the Czech Republic
Barilova, Emma Lujza ; Lenčéš Chalániová, Daniela (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá straníckym euroskepticizmom na Slovensku a v Českej republike. Euroskepticizmus je rastúci fenomén, a čo je dôležitejšie, presúva sa z periférie do hlavného politického prúdu. Budúci rok je 20 rokov od vstupu Česka a Slovenska do Európskej únie a zdá sa, že dve desaťročia v Únii zanechali negatívnu stopu na obyvateľoch, ktorí boli kedysi nadšení zo vstupu do novej éry. Vzhľadom na to, že väčšina výskumov a kategorizácie euroskeptických politických hnutí na Slovensku a v Českej republike sa uskutočnila okolo obdobia vstupu do EU (2004), rozhodli sme sa porovnať súčasné euroskeptické politické strany na Slovensku a v Českej republike z hľadiska vážnosti (mäkký/tvrdý euroskepticizmus) a motivácie ich skepticizmu (ideologicky vs. strategicky motivovaný) a umiestniť ich do euroskeptického priestoru (ako ho definoval Ján Rovný v roku 2004). Kategorizovali sme osem euroskeptických politických strán, ktoré získali mandáty aspoň v jedných z posledných dvoch parlamentných volieb, štyri slovenské strany (voľby v rokoch 2016 a 2020) a štyri české euroskeptické strany (voľby v rokoch 2017 a 2021). Analyzovali sme ich volebné programy a konzultovali sekundárne zdroje. Ich kategorizácia je nasledovná: Za tvrdo ideologicky motivovaných euroskeptikov možno zaradiť štyri strany:...
|
|
|
Jsou Češi euroskeptičtí? Analýza postojů české populace k EU
Hübscherová, Tereza ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce Jsou Češi euroskeptičtí? Analýza postojů české populace k EU přináší vhled do negativních postojů české veřejnosti vůči Evropské unii a evropské integraci v řadě jejich dimenzí. Jedná se o průřezový kvantitativní výzkum, jehož hlavním cílem je prostřednictvím sekundární analýzy dat identifikovat dimenze veřejného euroskepticismu v české společnosti a následně ve sférách objasnit roli a vliv socio-demografických a socio-ekonomických charakteristik společnosti. Práce se zaměřuje na sociologii evropské integrace v souvislosti s euroskepticismem, zejména veřejným, a přináší vhled do vývoje jeho typologií. Výsledky práce představují oblasti negativních postojů vůči Evropské unii, které se v české společnosti vyskytují. Jde o demokratický, ekonomický, suverénní, sociální a euroskepticismus založený na identitě, přičemž vliv jednotlivých socio-demografických a socio-ekonomických charakteristik se projevuje v každé formě a vzhledem k detailnímu zaměření dochází v některých případech v souvislosti s vlivem osobnostních faktorů na veřejný euroskepticismus k odklonu od obecně platných tvrzení a novým zjištěním.
|
|
|
Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a její evropská politika v letech 1986-2007
Ježková, Simona ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce "Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a její evropská politika v letech 1986-2007" analyzuje více než dvacetileté období, ve kterém strana pod vedením Jörga Haidera zaznamenala velký ideologický posun. Od liberálního proevropského smýšlení se FPÖ zcela vzdálila. V devadesátých letech se ze strany stalo euroskeptické populistické hnutí blízké krajní pravici. Cílem práce je analyzovat, zda lze i v případě FPÖ aplikovat teorii akademiků Nicka Sittera, Paula Taggarta a Alekse Szczerbiaka, kteří se domnívali, že vliv na míru euroskepticismu má mimo jiné i účast na vládě. Podle nich v případě, že se euroskeptická strana podílí na vládě (je součástí vládní koalice nebo podporuje menšinovou vládu), se její rétorika stává umírněnější. Během sledovaného období byla Svobodná strana Rakouska ve vládní koalici hned třikrát. Zároveň se od roku 1986 udály významné události, prostřednictvím kterých lze pozorovat chování FPÖ. Jmenovitě: postoj ke vstupu do ES/EU, smlouvy upravující fungování EU, předsednictví v Radě EU v letech 1998 a 2006, volby do Evropského parlamentu a působení v něm a přístup k rozšiřování EU. Práce ukazuje, že i v případě FPÖ došlo k určitému zmírnění během účasti na vládě, a naopak ke značné radikalizaci rétoriky po návratu do opozice. Zajímavým jevem je však zjištění, že jsou zde...
|
|
|
Irské politické strany a vývoj jejich pozic směrem k EU
Ševčíková, Kristýna ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Diplomová práce s názvem Irské politické strany a vývoj jejich pozic směrem k EU se zabývá v našem kontextu přehlíženou problematikou, která souvisí s postojem politických stran v Irsku a jejich vztahem k EU, přičemž autorka vymezila období své analýzy roky 2002-2020. První část práce představuje teoretický koncept euroskepticismu skrze nejvlivnější teoretické příspěvky autorů, jakými jsou Paul Taggart, Aleks Szczerbiak, Petr Kopecký, Cas Mudde, či Soren Rishoj a také diskutuje míru evropeizace samotného irského politického systému, či samotných politických stran. V další části pak práce pojednává o formování samotného irského politického a stranického systému, který je označovaný jako tzv. systém dva a půl strany se dvěma dominantními politickými stranami Fianna Fáil a Fine Gael a analyzuje ostatné politické aktéry. Práce je longitudinální analýzou stavějící na datech získaných z Comparative Manifesto Project, Chapel Hill Expert Survey. Tato data autorka doplnila o vlastní datový soubor voleb 2020 a podrobně je představuje v metodologické části. Analýza dat probíhala v programu R za pomocí metod Wordscores a TF-IDF jenž jsou určeny pro obsahovou analýzu stranických programů s cílem zodpovědět tři výzkumné otázky: Jakým způsobem se vyvíjí pozice irských politických stran směrem k EU? U kterých...
|
|
|
Na vlně populismu. Aktuální vývoj Svobody a přímé demokracie
NUSKOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá tématem populismu v České republice, a to konkrétně na příkladech Úsvitu přímé demokracie a Svobody a přímé demokracie. V první části práce je nastíněna teorie populismu, po níž následuje přiblížení podnikatelské minulosti zakladatele a lídra obou politických subjektů Tomia Okamury. Dále je zkoumán vznik a vývoj hnutí Úsvit a příčiny odchodu jeho předsedy. Třetí kapitola mapuje cestu Svobody a přímé demokracie od jejího založení až po současnost. Zmíněna je vnitřní organizace a programové cíle strany, opomenut není ani politický marketing. V neposlední řadě se práce zaměřuje na analýzu voleb, které hnutí za dobu své existence absolvovalo.
|
|
|
Analysis of the impact of cultural and political factors on European integration assessment based on public opinion of selected countries
Bročková, Klaudia ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent)
Európska integrácia v posledných rokoch často naráža na odpor jednotlivých krajín pri prehlbovaní spolupráce v konkrétnych európskych politikách. Rôzne sociokultúrne, politické a historické pozadia jednotlivých členských štátov sa ukazujú byť potencionálne problematické a zdá sa, že i v postojoch európskej verejnej mienky existuje veľká diverzita. Predkladaná práca sa zaoberá práve problematikou vnímania európskej integrácie v krajinách EÚ s cieľom zhodnotiť, do akej miery možno vysvetliť súčasný postoj verejnej mienky voči európskej integrácií kultúrno-politickou dimenziou postojov. Na preskúmanie vzťahov a testovanie významnosti kultúrno-politických vplyvov boli použité metódy faktorovej a regresnej analýzy. Kultúrno-politická dimenzia - reprezentovaná faktormi politické hodnotenie, hodnotenie imigrácie, náboženstvo a tradicionalizmus a emocionálna viazanosť - vysvetľuje na základe výsledkov regresnej analýzy v priemere 22 % celkového postoja voči európskej integrácií, avšak v podmienkach jednotlivých krajín sa hodnoty podstatne líšia. Výsledky práce zároveň čiastočne spochybnili pripútanosť k národnej krajine či význam religiozity a tradicionalizmu, ako významné prediktory pri odmietaní ďalšej európskej integrácie. Naopak, poukazujú na veľký význam hodnotenia imigrácie a spokojnosti s fungovaním...
|
|
|
Přístup českých populistických stran k Evropské unii během koronavirové krize
Koryntová, Eva ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
ředložená diplomová práce se zabývá přístupem českých populistických politických subjektů, hnutí ANO 2011, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Komunistické straně Čech a Moravy (KSČM) k řešením koronavirové krize. Za pomocí zy jsou tyto strany zkoumány na základě rozprav jejich členů v dolní komoře Parlamentu České republi - Poslanecké sněmovně. Práce odhalila, že přestože jsou všechny zkoumané strany euroskeptické, nebyl jejich přístup k EU totožný. Strany ve zkoumaném obí opoziční - tedy SPD a KSČM se k EU stavěly kriticky téměř ve všech zkoumaných bodech, žádaly po vládě jednání na národní úrovni a užívaly téměř totožné argumenty. Vládní hnutí ANO užívalo rétoriky vůči EU umírněnější, v některých případech se dokonce stavělo i do pozice obránce politik EU. Jedinou osobností tvrdě kritizující EU v být předseda vlády Andrej Babiš, jehož vyjádření vůči EU se s blížícími volbami do Poslanecké sněmovny stále více vyostřovala.
|
|
| |
|
|
Relevance teorie o vzniku nového "Nadnárodního štěpení"
Maděra, Matyáš ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
V této práci jsou porovnány dva rozdílné koncepty štěpné linie - nadnárodní a periferie-centra. Pro výzkum je využita komparativní metoda. Oba koncepty jsou nejprve porovnány z teoretického (srovnání různých teorií) a následně empirického (srovnání manifestace obou linií v politických stranách) hlediska. Výsledky komparace několika teorií poukazují na výraznou podobnost obou konceptů, přesto však existuje několik zásadních rozdílů. Autor této práce na základě dat evropských politických stran vyvozuje, že tyto rozdíly jsou zapříčiněny špatným nadefinováním konceptu nadnárodní štěpné linie. Ta za prvé není kompletní štěpnou linií, ale zatím pouze linií v procesu formování a za druhé nebyla hlavním impulsem pro vznik stran zelených, což je z čistě teoretického hlediska nejzásadnějším rozdílem mezi oběma koncepty. Tuto formující se linii je však nutné odlišit od třetího konceptu, kterým je linie periferie-centra na evropské úrovni. Autor interpretuje výsledky výzkumu tak, že spor uvnitř Evropské unie odráží protínání dvou štěpných linií periferie-centra na rozdílných úrovních. První má globální dosah (i proto je milně považována za nadnárodní), zatímco druhá se odehrává pouze v Evropě. Obě linie jsou odlišeny rozdílným centrem, ale periferní odpor vůči těmto centrům je podobného charakteru. Tato práce...
|
host ::
RSS.